lukashorky
Menu

13/1/2022

Příběh krajiny - ohlédnutí za rokem 2021

Když jsem v březnu 2017 začal psát Příběh krajiny, netušil jsem, že se projekt za pár let rozvine až do takových rozměrů. První nesmělé zveřejňování fotek a deníkových útržků na sociálních sítích vyústilo ve velkou výstavu v Muzeu Beskyd ve Frýdku-Místku a vyvrcholilo vydáním knihy. Když píšu tyto řádky, venku se pomalu stmívá. U nás v Jeseníkách chodí noc vždycky trochu dřív. Dlouhé lednové večery svádí k bilancování a tak přináším krátké ohlédnutí za rokem 2021.

Hned v lednu shrnul koncept projektu Příběh krajiny Moravskoslezský Deník v článku Krajina na snímcích frýdecko-místeckého fotografa Horkého žije tichým příběhem a následně se text objevil i v některých dalších regionálních mutacích.

Těžké covidové období zamezilo pořádání veřejných akcí. Proto se křest knihy Příběh krajiny uskutečnil bez publika, stylově v lese v Jeseníkách mezi srnkami a jeleny.

V březnu jsem přijal pozvání Kateřiny Huberové do Českého rozhlasu Ostrava. Probrali jsme kde co. Moje fotografické a hudební začátky i studium informatiky v Brně. Slíbili jsme si, že se zase potkáme.

Radost jsem měl i z toho, že časopis FOTO č. 40 zveřejnil recenzi knihy Příběh krajiny, čímž se publikace dostává do povědomí fotografické veřejnosti.

Další ze série inspirativních rozhovorů pokračovala v televizním studiu TV NOE. Kromě Příběhu krajiny jsme se dotkli tíživého tématu odsunu sudetských Němců. Došlo i na mé dlouhodobé fotografické projekty.

Už druhým rokem visí tematická prodejní výstava fotografických pláten v Monikafé v Dobré. Středobodem je řeka Morávka, vinoucí se nedaleko místa instalace.

Častým námětem mých snímků bývá krajina ovlivněná člověkem. Karvinsko je postižené těžbou černého uhlí. Práce na tomto projektu jsem prezentoval na sociologicky-fotografickém sympoziu v polském Zabrze. Shodou okolností fragment ze souboru Příběh krajiny s názvem Krajina uhlí získal 2. místo v soutěži Śląska Fotografia Prasowa.

20 obrázků x 20 vteřin. To je formát PechaKucha. Na této skvělé akci v bruntálském kině jsem představoval knihu Příběh krajiny. Vzhledem k místu konání jsem pro prezentaci záměrně vybral fotky z Jeseníků, ale během neformální diskuze byla možnost si popovídat i o jiných místech uvedených v knize.

V listopadu byla otevřena prodejní výstava fotografických pláten v přerovské Galerii Realit. Vzhledem k pokračující covidové pandemii jsme se obávali, jestli vůbec někdo přijde na vernisáž. Nakonec vše klaplo na výbornou. Účast byla hojná, diskutovalo se až do pozdních večerních hodin. Odjížděl jsem plný optimismu s pocitem, že bude už jenom líp. 

Takový byl loňský rok. Dělo se toho dost a já věřím, že i ten letošní přinese mnoho hezkého a inspirativního. Na samostatné stránce Příběh krajiny se můžete přihlásit k odběru novinek a projekt naleznete rovněž na Facebooku a Instagramu. Tak nezapomeňte sledovat.

5/12/2021

Obraz česko-slovenského buranství v povedené komedii Zámek na Loiře

Režisér Michal Hába se vrátil po týdnu do Olomouce. Tentokrát nejen v roli režiséra, ale zároveň i jako protagonista praštěného sluhy Andrého v inscenaci souboru Lachende Bestien. Zámecká paní je uzamčena ve zlaté kleci, aby jednomu nejmenovanému politikovi nedělala ostudu. Po nedávno uvedených Hrdinech kapitalistické práce se jedná o další nekompromisní pohled do našich prázdných novodobých porevolučních elit.

2/12/2021

Adaptaci novely Vladimíra Körnera Zánik samoty Berhof nazkoušela činohra Moravského divadla Olomouc

Těžkého příběhu z poválečného období v jesenickém pohraničí se ujal dvorní režisér Dejvického divadla Miroslav Krobot. Skupina fanatických werwolfů a jeptiška Salome z kláštera v Králíkách obsazují osamocený horský statek, kde se snaží přečkat zimu. Zde žije hlavní hrdinka Ulrike a se svým opileckým otcem a jeho německou milenkou. Körnerovu předlohu proslavil stejnojmenný film Jiřího Svobody z roku 1983 se skvělou Janou Brejchovou.

30/11/2021

Hrdinové kapitalistické práce jako odvrácená strana naší porevoluční společnosti

Politicky angažované představení levicového intelektuála Michala Háby vychází ze stejnojmenné knihy investigativní novinářky Saši Uhlové, která se rozhodla na vlastní kůži okusit pracovní podmínky v nejhůře placených pracovních pozicích. Nechala se postupně zaměstnat například v nemocniční prádelně, balírně kuřat nebo třeba jako pokladní v supermarketu.

Čti dál: