27/5/2019

Víkend plný německy mluvícího divadla - Divadelní Flora den desátý, jedenáctý a dvanáctý.

Třiadvacátá Divadelní Flora dospěla do svého finále. Vrcholem druhého festivalového víkendu byla bezesporu adaptace německého nositele Nobelovy ceny Güntera Grasse – Plechový bubínek. Ve specifické verzi s jedním hercem a obrovskou židlí a v režijním provedení Olivera Reeseho, šéfa jedné z nejrespektovanějších evropských divadelních scén – Berliner Ensemble. Výborný Nico Holonics jako Oskar Matzerath během dvou hodin neslezl z pódia. 

Jeho přirozené, čisté herectví kontrastovalo k příšerné sobotní inscenaci Nebezpečné známosti, kterou předvedla v pátek činohra domácího Moravského divadla. 

Německy mluvícího divadla však bylo o víkendu více. Na páteční večer si přichystala hvězda předloňské Flory Franz Pätzold expresivní performanci speciálně ušitou pro Olomoucké publikum s výmluvným názvem Schreie und Flüstern / Šepoty a výkřiky. Místy až šokující živý přenos promítaný na obří plátno spolu s emotivním přednesem odkazujícím na minulost plnou politických převratů a krizí ve mě zanechalo hlubokou stopu. Oproti tomu sobotní světová premiéra inscenace Donald Trump: The Art Of The Deal režiséra Manfreda Riedela působila trochu vlažně.

• Sdílej tento příspěvek:

Čti dál:



• Soukromé rozhovory Lucie Trmíkové a večírek s WWW - Divadelní flora den devátý

  

  Bergmana není nikdy dost. Persony Divadla Na zábradlí jsem fotil ve čtvrtek potřetí. Opět zákulisí a navíc i šatna, kde kraloval Kuba Žáček. Co hláška, to perla. Pak jsem si odskočil do Moravského divadla na tamní operu a poté do Divadla hudby na jeden z vrcholů letošního ročníku – divadelní spolek Jedl v čele s Lucií Trmíkovou. Inscenace Soukromé rozhovory v režii Jana Nebeského nahlíží prostřednictvím dialogů do manželského soužití Bergmanových rodičů. Osobitý zážitek nakonec ale přebil večerní koncert WWW. 

  čti dál


• Mistr a Markétka, poslední titul sezóny 2018 / 2019 u Bezručů

  

  Nejnovější adaptace stěžejního románu Michaila Bulgakova s názvem Mistr a Markétka aktuálně představují u Bezručů. Věčný souboj dobra se v původní předloze odehrává v Moskvě v období tzv. Nové ekonomické politiky ve dvacátých letech minulého století. Avšak v režijním provedení Alexandra Minajeva jsou patrné odkazy i na současnost. Ve hře plné expresivních hereckých výkonů se představuje celý divadelní soubor. 

  čti dál


• Továrna na sny - výstava fotografií

  

  Život je teď trochu zrychlený, Moje třetí výstava v jednom měsíci. Tentokrát na divadelní téma. Vystavuji fotografie z let 2011–2019, které jsem pořídil během festivalu Dream Factory Ostravy. Budete-li mít cestu kolem, jste zváni do foyer Domu kultury v Ostravě. Výstava už visí.

  čti dál


• Kouř Tomáše Vorla a Lumíra Tučka a zrození jednoho fenoménu

  

  Není mnoho filmů, které by mě ovlivnily, ale vzpomínám na jeden zásadní. Už nevím, kdo z osvícených pedagogů to vymyslel. Možná naše dějepisářka paní Lautnerová, kdo ví. Tehdy v kině Petra Bezruče se něco zlomilo. Kamenný most Tomáše Vorla na mě tehdy zapůsobilo jako zjevení. Otevřel mi cestu k celé Pražské pětce a k Vorlově celovečerní prvotině Kouř. A já věděl, že to s mojí nalajnovanou informatickou kariérou nebude tak žhavé.

  čti dál