19/7/2020

Kolektivní domy hotelového typu ve Frýdku-Místku

V průběhu šedesátých let 20. století v souvislosti s budováním dolů a těžkého průmyslu dochází ve Frýdku-Místku k výstavbě kolektivních domů Paskov, Permon a Koloredov. Byly určené primárně pro zaměstnance průmyslových podniků. Pro výstavu, která prošla Olomoucí, Libercem a Českými Budějovicemi, a stejnojmennou publikaci s názvem Bydlet spolu, kterou autorsky připravili Lenka Kužvartová a Hubert Guzik a kurátorsky zajistila Klára Jeništová, jsem na konci roku 2016 dokumentoval současný stav.

V meziválečném období se do popředí dostává téma kolektivního bydlení. Jedním z propagátorů tohoto trendu byl přední teoretik avantgardy Karel Teige. První kolektivní dům v Československu vznikl v návrhu dvojice Václava Hilského a Evžena Linharta v letech 1946–1958 pro ubytování dělníků z továrny na syntetické pohodné hmoty v Záluží u Litvínova. Tento obytný útvar měl pod jednou střechou spojit bydlení, centralizované služby, prostory pro svépomocné kolektivní vaření a praní a prostory pro volnočasové aktivity. Idea společného bydlení se ve větší míře neprosadila, byť byla později aplikována do stavby rozsáhlých sídlišť. Ta sice neměla všechny společné prvky kolektivního bydlení pod jednou střechou, ale jednotlivé služby byly rozprostřeny do samostatných budov.

Rozmach těžkého průmyslu na Ostravsku v padesátých letech dvacátého století si vyžádal velký příliv pracovních sil do regionu. Sídliště s okrskovou vybaveností začaly nahrazovat staré dělnické kolonie a průmyslové podniky se pustily do výstavby domů hotelového typu pro své zaměstnance. Hotelové domy Paskov a Permon Jana Chválka byly realizovány ve Frýdku-Místku v letech 1962–1964 pro potřeby dolů Ostravsko-karvinského revíru. Výstavbu zajišťoval podnik VOKD (Výstavba ostravsko-karvinských dolů) jako dvojice třinácti podlažních domů vzájemně propojených krčky s nižší budovou restaurace umístěnou mezi nimi. V letech 1964–1967 v ulici Malý Koloredov vznikl hotelový dům navržený Chválkovým kolegou, inženýrem Milanem Vránou. Pro tento dům je typické spojení dvou vzájemně odsazených objektů schodišťovým traktem.

Zdroj: Hubert Guzik (ed.) Bydlet spolu. Kolektivní domy v českých zemích a Evropě ve 20. století, Arbor vitae 2017, ISBN 978–80–7467–127–2.
Foto: Lukáš Horký

• Sdílej tento příspěvek:

Čti dál:



• Lukáš Horký v Muzeu Beskyd: objevte jeho Příběh krajiny

  

  Výstavní prostory frýdeckého zámku nabízí unikátní výstavu fotografa Lukáše Horkého. Zvláštní je tím, ze je celá focená na mobilní telefon. „Vzniklo to tak, že jsem chodil do krajiny, nechtěl jsem s sebou tahat žádný foťák, a tak jsem si řekl, že abych alespoň věděl, že jsem v té krajině byl, si to zaznamenám na mobil. A vznikl z toho takový soubor, který jsem průběžně doplnil deníkovými záznamy.“

  čti dál


• Subjektivní černobílé fotografie Lukáše Horkého ukazují Frýdek-Místek a okolí v rozmezí jedenácti let

  

  Od úterý 22. ledna 2019 bude v galerii Opera v Ostravě zahájena výstava frýdecko-místeckého fotografa Lukáše Horkého pojmenovaná Moje město. Cyklus subjektivně laděných fotografií pořizuje nepřetržitě od roku 2008. Práce na tomto souboru sloužila jako terapie a pomocník při marném hledání kořenů ve městě, kde prožil skoro celý život. Fragment vystaveného souboru předložil jako svou praktickou magisterskou práci v roce 2018 na Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě.

  čti dál


• Lukáš Horký nafotil Landsbergrovu přádelnu před demolicí

  

  René Stejskal: „Fotograf Lukáš Horký vešel do širšího povědomí výstavou Po nás Frnda. Svými snímky dokumentoval bourání Víceúčelové sportovní haly ve Frýdku. Nyní vystavuje snímky z další devastace – bourání Landsbergrovy přádelny.“

  čti dál


• Když se potkala Ostravica se Symfonickým orchestrem Frýdku-Místku

  

  Klasická hudba ve spojení s folklórem se potkala v bývalé textilce. Sympatické propojení dvou souborů na festivalu Sweetsen fest. Shodou okolností všem třem subjektům buduji vizuální identitu a mám k nim tedy blízko. V zaplněné hale jsem zaznamenal jedinečný projekt, který se pravděpodobně už asi nikdy nezopakuje. Mrkněte na pár fotek.

  čti dál