Obrazem

Dvorní šašci a druhá generálka u Bezručů. (28. ledna 2020, den: 28/366)

Přehrada vypadá jako moře kdesi na severní polokouli. Krajina je promrzlá a ledová plocha se tříští na drobné kousky. Uvnitř tebe ale pevně buší srdce. Dnes je otevřené a hřeje. (23. ledna 2020, den: 23/366)

Cestou. (22. ledna 2020, den: 22/366)

V lese. (21. ledna 2020, den: 21/366)

Když se nebe rozlilo. (20. ledna 2020, den: 20/366)

V rovnováze. (19. ledna 2020, den: 19/366)

V lese. (18. ledna 2020, den: 18/366)

Modravé světlo, výlet za město a přehrada, která marně vyhlíží led a sníh. (17. ledna 2020, den: 17/366)

Takové ty bariéry, co si v sobě občas nosíme. (16. ledna 2020, den: 16/366)

Dřív, než se schová za horizont. (15. ledna 2020, den: 15/366)

V lese. (14. ledna 2020, den: 14/366)

Krása pozvolného rozkladu. (13. ledna 2020, den: 13/366)

Cestou. (12. ledna 2020, den: 12/366)

Modrá krajina. (11. ledna 2020, den: 11/366)

Záblesk večerního slunce, když škvírou v obloze pátráš v dalekých vesmírech. (10. ledna 2020, den: 10/366)

Na hory. (9. ledna 2020, den: 9/366)

Vyšlapaná cesta se klikatí za hranu lesa a líné slunce cedí svoje paprsky přes nepropustné mraky. Zbytky spadaného listí šustí pod nohama. Jako by se vrátil podzim. (8. ledna 2020, den: 8/366)

Minimalistická Vysočina. (7. ledna 2020, den: 7/366)

Dotknout se mraků. (6. ledna 2020, den: 6/366)

Kam tě nohy donesou... (5. ledna 2020, den: 5/366)

Kdo ví, co tě tam čeká... (4. ledna 2020, den: 4/366)

Dal jsi se zablácenou stezkou, podél vyschlých kaluží rozlezlých uprostřed spadaného podzimního listí. Tam ve skalní průrvě, kde se často sbírá ze země mlha, vyvěrá pramen křišťálově čisté vody. V pichlavém houští pod korunami mohutných stromů začíná nový rok. (3. ledna 2020, den: 3/366)

Kde se dřív proháněli daňci... (2. ledna 2020, den: 2/366)

Cestou tvého srdce. (1. ledna 2020, den: 1/366)