aktualne bio denik portfolio kontakt

z cyklu Moje město Lukáš Horký: z cyklu Moje Město 

Divadlo

Fotografie, které mapují hlavní scénu i zákulisí divadelních souborů několika posledních let.

zobraz galerii

Denisa

Obyčejný příběh, který začal v azylovém domě pro matky s dětmi sv. Zdislavy v Ostravě-Zábřehu. Mapuje tři roky života Denisy, matky několika dětí. Finanční situace donutila Denisu požádat o pomoc Charitní dům. Její problémový manžel byl v té době ve výkonu trestu. Doprovázel jsem ji s fotoaparátem v jejím domácím prostředí, fotografoval jsem na úřadech nebo v nemocnici. Po porodu, kdy malý Michal bojoval o život na jednotce intenzivní péče, dostala novou šanci ve startovacím bytě, aby si vyzkoušela, zda-li je schopna návratu do běžného života. Ukázalo se, že úspěšně zvládá každodenní starosti. Začala nová etapa jejího života. Rozvedla se a později našla nový vztah.

zobraz galerii

Angels may fall

Téma andělů mne lákalo už na střední škole. Hledání vyvolených jedinců, schovávání se za symboliku a metafory. Logické vyústění situace, kdy se nové chápání a pohled na svět dostávalo do mé hlavy. Teď po letech jsem měl příležitost toto otřepané téma opět vytáhnout na hladinu a podívat se pod novým světlem. Soubor „Angels May Fall“ je volně inspirovaný básněmi Sylvy Lauerové. Devět klíčových básní, děvet fotografiíí.

zobraz galerii

Deníky

Jak mohu být milována, když nemám ráda sama sebe? Jak může láska vstoupit do mého života, když mám pocit, že si ji nezasloužím? Že ji nejsem hodna? Cítím se tak sama, tak prázdná. Jsem strašně unavená z neustálého přejídání se a zvracení. Nevím, kdo jsem. Nic mě nebaví a mám pocit, že už nic nemá cenu.

zobraz galerii

Mentální anorexie a bulimie – dvě hluboké propasti

Duše bez těla – Má reakce, když jsem poprvé zahlédl zubožené rysy pacientů na Jednotce intenzivní péče psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno-Bohunice. V hlavě se rojily otázky a já marně hledal logické odpovědi. Ideál krásy a štíhlosti, kterým tyto nemoci většinou začínají, se zrůdně hroutí a lidé umírají.

zobraz galerii

Domov

Prodírám se křovím. Koukám před sebe a vyšlapaná cesta mění směr. Do hlíny, která ještě nestačila vyschnout po včerejším dešti, vrývám podrážky svých bot. Mám takový pocit, že jsou to možná poslední stopy, který tady na světě nechám. Jdu sám na vlastní pěst mezi komunitu bezdomovců a narkomanů, abych mezi nimi strávil týden a podal o tom obrazové svědectví…

zobraz galerii

Zmizelý život

Asi mne vlastně zajímají spíš konce než začátky. Je fascinující být na místech, na kterých věci postupně zanikají a srůstají s okolím. Když se vytratí život fyzický a zmizí z místa, dlouho ještě visí ve vzduchu v nějaké jiné formě. Na první pohled vidět není. Musíš se zastavít a pozorně vnímat.

zobraz galerii


aktuálně | bio | deník | portfolio | komerční realizace | kontakt
Není-li uvedeno jinak, text & fotografie © Lukáš Horký
2008–2012