Přijď a nechoď sám

Přijď a nechoď sám – do Divadélka pod věží. Vyhlížel jsem už z dálky, ale marně. Marie nepřišla. Doba normalizačního zábavného televizního pořadu je ta tam. Časy se mění, lidé se mění… Provizorní šatna, umaštěné tácy a příbory. Jídelna hladovýho magistrátu, který se tady v noci schází. Plouží se tajnými chodbami z věže až sem dolů. Plátno naruby, stínohry, zrychlený mraky, trnový kvítko a déšť. Priessnitz s Nebelem po letních Colours navštívili Ostravu – spolu s Prouzou.

Zvláštní prostor s kulatou chodbou a malým pódiem, před který se nahrnul roztančený dav. Skákalo se, ruce vířily vzduchem a taky se zpívalo a nakonec přidávalo. Jaká bude nová deska Priessnitz? Bude vůbec? Kapela je ve formě, stejnej scénář po celý rok. Rock'n'roll.

S Kružíkem opouštíme ještě před půlnocí. Venku je klid a podzim.