22/9/2020
Román Anthonyho Burgesse Mechanický pomeranč se odehrává v Londýně nedaleké budoucnosti. Alex deLarge stojí v čele party výtržníků. Miluje násilí, sex a Beethovena. Jednoho dne však skončí ve vězení a stane se pokusným králíkem v kontroverzním experimentu. Dílo proslavil stejnojmenný provokativní film Stanleyho Kubricka. Divadelní adaptaci připravilo Divadlo Petra Bezruče. Fotil jsem generální zkoušky.
30/8/2020
V zapomenutém kostele na konci světa jsme se jedno červnové odpoledne potkali. Celý den pršelo a venku se místo léta ukázal podzim. Půjčili jsme si klíč a večer jsme se do kostela potichu vrátili. Uvnitř byl klid, jenom vítr profukoval škvírami. Z lustrů padalo slabé světlo. Tak akorát, aby nerušilo atmosféru. Sem tam cvakla závěrka fotoaparátu, ale jen tak mimochodem. Ten den přeci o fotky vůbec nešlo.
8/8/2020
Stojím v parku. Asi Smetanovy sady. Bělá i Staříč teče kdesi pod Pentagonem a sousoší Vincence Priessnitze mám na dohled. Stejně jako před lety. Slyším řeku a Letní kapelu. Krátký festivalový set a vzpomínky na Boží horu. Jako by to bylo včera. Jeseník, Freiwaldau. Dobří holubi se prostě vracejí…
19/7/2020
V průběhu šedesátých let 20. století v souvislosti s budováním dolů a těžkého průmyslu dochází ve Frýdku-Místku k výstavbě kolektivních domů Paskov, Permon a Koloredov. Byly určené primárně pro zaměstnance průmyslových podniků. Pro výstavu, která prošla Olomoucí, Libercem a Českými Budějovicemi, a stejnojmennou publikaci s názvem Bydlet spolu, kterou autorsky připravili Lenka Kužvartová a Hubert Guzik a kurátorsky zajistila Klára Jeništová, jsem na konci roku 2016 dokumentoval současný stav.
V meziválečném období se do popředí dostává téma kolektivního bydlení. Jedním z propagátorů tohoto trendu byl přední teoretik avantgardy Karel Teige. První kolektivní dům v Československu vznikl v návrhu dvojice Václava Hilského a Evžena Linharta v letech 1946–1958 pro ubytování dělníků z továrny na syntetické pohodné hmoty v Záluží u Litvínova. Tento obytný útvar měl pod jednou střechou spojit bydlení, centralizované služby, prostory pro svépomocné kolektivní vaření a praní a prostory pro volnočasové aktivity. Idea společného bydlení se ve větší míře neprosadila, byť byla později aplikována do stavby rozsáhlých sídlišť. Ta sice neměla všechny společné prvky kolektivního bydlení pod jednou střechou, ale jednotlivé služby byly rozprostřeny do samostatných budov.
Rozmach těžkého průmyslu na Ostravsku v padesátých letech dvacátého století si vyžádal velký příliv pracovních sil do regionu. Sídliště s okrskovou vybaveností začaly nahrazovat staré dělnické kolonie a průmyslové podniky se pustily do výstavby domů hotelového typu pro své zaměstnance. Hotelové domy Paskov a Permon Jana Chválka byly realizovány ve Frýdku-Místku v letech 1962–1964 pro potřeby dolů Ostravsko-karvinského revíru. Výstavbu zajišťoval podnik VOKD (Výstavba ostravsko-karvinských dolů) jako dvojice třinácti podlažních domů vzájemně propojených krčky s nižší budovou restaurace umístěnou mezi nimi. V letech 1964–1967 v ulici Malý Koloredov vznikl hotelový dům navržený Chválkovým kolegou, inženýrem Milanem Vránou. Pro tento dům je typické spojení dvou vzájemně odsazených objektů schodišťovým traktem.
Zdroj: Hubert Guzik (ed.) Bydlet spolu. Kolektivní domy v českých zemích a Evropě ve 20. století, Arbor vitae 2017, ISBN 978–80–7467–127–2.
Foto: Lukáš Horký
Čti dál:
Kdo ví, co tě pohání
Chladné večery mi vyhovují. Teplota klesá a organismus tak funguje lépe. Dnešní trénink rozbíhám pár minut po sedmé večer. Po prvních metrech v terénu je patrné, že si tělo začalo na zátěž zvykat. Tep se ustálil, dech zklidnil, jako na trenažeru. První mezičas a zlepšení. Držím si tempo a mám pocit, že můžu ještě mírně zrychlovat. A to povzbudí!
Michael 2007 – šelepka
Dnes jsme pokřtili spolu s Evou Horzinkovou a Miroslavem Šimůnkem v Brněnské Šelepce knihu Sylvy Lauerové Michael2007. Akce proběhla v rámci Dámského klubu. Sylva zde loni představovala svoji prvotinu „Hračka“, pro kterou jsem vytvořil celý vizuální styl. Více na stránkách deníku Super.
Jindřich Štreit – Vítkovice
Nová obrazová publikace předního českého dokumentaristy Jindřicha Štreita zachycuje život v prostředí Vítkovických železáren. Po bilanční monografii, vydané k příležitosti autorových šedesátin, přichází kniha z průmyslového prostředí ostravských Vítkovic. Jindřich Štreit tak navázal na práci, kterou započal při fotografování Lidí Třineckých Železáren z roku 2000.
Anorexie v sedmičce
Přijal jsem milé pozvání opavských studentů a zúčasnil jsem se slavnostního promítání dokumentu, který se týká problémů poruch příjmu potravy. Na projektu spolupracovala i Monika Žídková. Měl jsem tu čest s Monikou nafotit titulní fotku pro opavskou sedmičku a také v rámci této akce vychází můj rozhovor a dvojstrana ze souboru Mentální anorexie a bulimie – dvě hluboké propasti.