lukashorky
Menu

19/7/2020

Kolektivní domy hotelového typu ve Frýdku-Místku

V průběhu šedesátých let 20. století v souvislosti s budováním dolů a těžkého průmyslu dochází ve Frýdku-Místku k výstavbě kolektivních domů Paskov, Permon a Koloredov. Byly určené primárně pro zaměstnance průmyslových podniků. Pro výstavu, která prošla Olomoucí, Libercem a Českými Budějovicemi, a stejnojmennou publikaci s názvem Bydlet spolu, kterou autorsky připravili Lenka Kužvartová a Hubert Guzik a kurátorsky zajistila Klára Jeništová, jsem na konci roku 2016 dokumentoval současný stav.

V meziválečném období se do popředí dostává téma kolektivního bydlení. Jedním z propagátorů tohoto trendu byl přední teoretik avantgardy Karel Teige. První kolektivní dům v Československu vznikl v návrhu dvojice Václava Hilského a Evžena Linharta v letech 1946–1958 pro ubytování dělníků z továrny na syntetické pohodné hmoty v Záluží u Litvínova. Tento obytný útvar měl pod jednou střechou spojit bydlení, centralizované služby, prostory pro svépomocné kolektivní vaření a praní a prostory pro volnočasové aktivity. Idea společného bydlení se ve větší míře neprosadila, byť byla později aplikována do stavby rozsáhlých sídlišť. Ta sice neměla všechny společné prvky kolektivního bydlení pod jednou střechou, ale jednotlivé služby byly rozprostřeny do samostatných budov.

Rozmach těžkého průmyslu na Ostravsku v padesátých letech dvacátého století si vyžádal velký příliv pracovních sil do regionu. Sídliště s okrskovou vybaveností začaly nahrazovat staré dělnické kolonie a průmyslové podniky se pustily do výstavby domů hotelového typu pro své zaměstnance. Hotelové domy Paskov a Permon Jana Chválka byly realizovány ve Frýdku-Místku v letech 1962–1964 pro potřeby dolů Ostravsko-karvinského revíru. Výstavbu zajišťoval podnik VOKD (Výstavba ostravsko-karvinských dolů) jako dvojice třinácti podlažních domů vzájemně propojených krčky s nižší budovou restaurace umístěnou mezi nimi. V letech 1964–1967 v ulici Malý Koloredov vznikl hotelový dům navržený Chválkovým kolegou, inženýrem Milanem Vránou. Pro tento dům je typické spojení dvou vzájemně odsazených objektů schodišťovým traktem.

Zdroj: Hubert Guzik (ed.) Bydlet spolu. Kolektivní domy v českých zemích a Evropě ve 20. století, Arbor vitae 2017, ISBN 978–80–7467–127–2.
Foto: Lukáš Horký

7/7/2020

Letní kapela na Boží hoře

V sobotu se na Boží hoře u Žulové konala pouť. Lidé z Ostravy, Brna, Prahy, Karlových Varů a dalších koutů naší vlasti se sešli, aby vyšplhali podél dvanácti zastavení křížové cesty až na vrchol. Tohle není pro každého. Jen pro otrlé a skalní, co jim kdysi přirostl Priessnitz k srdci.

Do Rychleb přijíždím s předstihem, abych v oblíbeném lomu stihl očistu ještě před obřadem. Pár temp ve skalách a unavené tělo po cestě zase ožívá. Auto nechávám na náměstí. Nahoru vede modrá značka a křížová cesta vyskládaná kamením. Tvrdým a těžkým, jako tento kraj.

Pozoruji slunce, jak se přibližuje k horizontu, barví krajinu do oranžova a kreslí stíny dole v údolí. Ještě pár tónu z pódia před kostelem, než zvítězí tma a vykoukne měsíc. Dnes je úplněk v kozorohu. Svítí a leskne se v očích. Dvě lampičky zavěšené u stropu noci, když se jde domů…

20/5/2020

Příběh krajiny v Monikafé v Dobré

Nejnovější projekt Lukáše horkého s názvem Příběh krajiny se představí v Dobré u Frýdku-Místku v Monikafé ve čtvrtek 28. května od 18 hodin. Výstava je monotématická, středobodem je řeka Morávka. Foceno mobilním telefonem, jak je pravidlem, tištěno na plátně.

11/5/2020

Výstava Příběhů krajiny na frýdeckém zámku prodloužena

Mám velkou radost. Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku se rozhodlo prodloužit výstavu Příběhů krajiny až do června. Znovuotevření proběhne v úterý 11. května 2020 na frýdeckém zámku.

Čti dál: