13/11/2018
Tlumené paprsky si hledají cestu skrze škvíry v šedavé peřině a jako střelky kompasu dávají tvé cestě směr. V místech, kde se z širokých lánů zvedá Vysočina vzhůru k nebesům a roviny se mění ve zvlněné horizonty, se krajina nikdy neomrzí. Viděl jsi ji mnohokrát ve všech ročních období a vždycky se k ní rád vracíš. Na podzim bývá smutná, jako tvoje duše někdy bývá.
30/10/2018
Dny se krátí a hladinu modravého jezera stále častěji čeří poryvy prudkého větru. Prohání se po výšinách a spadané listí točí ve spirále, jako se točí roční období. Ještě nedávno jsi tady vyhlížel léto a teď cítíš jak se do tebe vkrádá podzim. Plíží se pomalu z chladivé půdy a vyhání poslední zbytky léta. Zatěžkané slunce se sklání k zemi stále blíž a ostré hrany břidlicové skály brzo přikryje první sníh. V nekonečném koloběhu sleduješ probuzení i usínání přírody v divokém kraji Jesenického podhůří.
29/10/2018
Hrát si, vybočovat trošku z řady a dělat věci po svém. Není to vždycky jednoduché, co si budeme říkat. Je to více než rok, co jsem začal pracovat na nové identitě Symfonického orchestru Frýdku-Místku. Docela mě to baví. Třeba tento plakát na koncert ke stému výročí založení republiky, který úspěšně zahýbal veřejným prostorem. Fotili jsme v Národním domě v zákulisí, kde to mám moc rád. Bylo před volbami. V hlavě mi zněly slavnostní fanfáry z předehry k Libuši. Státnické je to dost a hotovo bylo za patnáct minut.
25/10/2018
Frýdek-Místek pohledem Lukáše Horkého se představí na slavnostní vernisáži v pátek 26. října v 17 hodin v kulturně-uměleckém prostoru KUPE v Opavě. Dlouhodobý dokumentární soubor o Frýdku-Místku vzniká nepřetržitě od roku 2008 do současnosti. Impulzem pro něj byl začátek studia na Institutu tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě, kdy vyrážel do ulic, aby zaznamenával odraz tehdejší doby, zánik textilního průmyslu, kontroverzní demolice významných staveb, ale i běžný každodenní život.
"Můj Frýdek-Místek je místo temné. Město, které bylo uměle rozšiřováno s tehdejším rozmachem hutního průmyslu a hornictví. Do města se lidé stěhovali za prací, bez vztahu ke krajině, svým kořenům a hodnotám. Můj Otec pochází z Hanušovic, moje matka z Lysic a já se narodil v Boskovicích. Do Frýdku-Místku jsme se nastěhovali kvůli tehdy nově vybudovanému Výzkumnému Ústavu hutnictví a železa v Dobré, kde otec po vysoké škole získal práci jako vědecký pracovník. Tak vlastně i já své kořeny mám jinde, mezi kopci Jeseníků a Vysočiny, a práce na tomto souboru sloužila jako terapie a pomocník při jejich marném hledání ve městě, kde jsem prožil skoro celý život, " přibližuje fotograf Horký.
Cyklus fotografií pořízený výhradně analogovou technikou bude možné shlédnout do 5. prosince 2018.
Lukáš Horký: Moje město
pátek 26. října 2018 17 hodin
Kulturně-umělecký prostor KUPE
Opava
http://www.kupecko.cz/…y-moje-mesto
Čti dál:
Priessnitz Alois Nebel Tour 2011 v Havířově
Temný světla, černobílý projekce i tváře, žádná přehnaná gesta. Priessnitz jsou v plné síle. Čtvrtý koncert v rámci Alois Nebel Tour 2011 v zaplněné havířovské Stolárně. Věkový průměr asi kolem třiceti. Hezký holky, co zavírají oči a zpívají s Jaromírem refrény. Dojímají se, opírají svý těla o sloupy, mají upravený vlasy, namalovaný oči. Snad každá z nich má nějaký šrám. Vlní se v rytmu a vzpomínají na to hezký i smutný.
UMAOPA nebo UMART nebo UMAKART OPAVA a ART
Jaký to je, když nic nemusíš a děláš věci jen, jak cítíš. Nic tě netlačí, nikdo do zad nefuní… Kapela bez testosteronu a ega. Tady se už nemusí předstírat, protože ti kluci už něco zažili a dokázali. To jsou Umakart. Cestou do Opavy jsem chtěl poslouchat starý Manuál, abych měl srovnání. Nevím, co se to ve mně bere za „Čecháčství“ Hledat důvody, proč nová deska musí být průser a recyklace. A že to bude nuda. Probral jsem se včas. Žádný rejpání a hledání nesmyslů. Na prvních světlech jsem pustil Interpol.
Jarní tání
A tak se vydáš přes zaváté bílé pláně až k lesní pěšině, která tě klikatou soutěskou dovede pod mohutná skaliska. Spatříš dunící živel, nekonečný padající proud, jenž tě osloví svojí nezkrotností a divokostí. Koukáš na ohromnou energii, co pohání život i v té největší zimě. Taky myslíš na své srdce, často opevněné a zamrzlé, které když roztaje, tak má sílu toho největšího vodopádu. Musel jsi dojít až sem, abys to pochopil. Za pár dní přijde jaro, ale uvnitř tebe začalo už dnes.