17/1/2013
Ve studiu jsme dřeli osmnáct hodin
Ve studiu jsme dřeli osmnáct hodin. Přečtěte si rozhovor s Lukášem Horkým o nových Downbelow a taky trochu o focení v dnešním Právu.
17/1/2013
Ve studiu jsme dřeli osmnáct hodin. Přečtěte si rozhovor s Lukášem Horkým o nových Downbelow a taky trochu o focení v dnešním Právu.
Čti dál:
Kafka band a puchýře velké jak Amerika
Poslední den Colours of Ostrava. Nohy nachodily kilometry a zdobí je obrovské puchýře. Trmácím se přes celý areál, začátek stejně asi nestihnu. Unavené tělo se vidí už v posteli, zahrabané v peřině. Foťák uklizený někde v koutě a hlavně neslyšet žádnou muziku, alespoň týden. Čtvrtý den festivalu si vybírá svou daň. Energie už dávno žádná. Ale na koncert Kafka bandu jsem se přece jenom těšil. Světlo na konci tunelu, které ještě udržuje při životě. Projekt kolem Jaromíra Švejdíka a Jaroslava Rudiše sleduji od prvopočátku, když jsem dělal grafiku k jejich prvnímu albu Das Schloss.
Výstava Made in F-M v galerii U Černého kocoura
Lukáš Horký představí ve čtvrtek 19. listopadu 2015 v 19 hodin v Klubu a galerii „U Černého kocoura“ ve Frýdku-Místku svůj fotografický dokument pojednávající o demolici bývalé přádelny bavlny Adolfa Landsbergera (Slezan 07) *1882 †2014. Výstava Made in F-M ukazuje pohnutý osud textilek na frýdecko-místecku.
Sněžit ještě nebude, oči mám pořád modré
Ne že bych Tatabojs neposlouchal. Spíš jsme se míjeli. Kamarádský vztah na dálku, co nikdy závratně nevzplane, ale tím pádem zase nikdy neshoří. Je to jako s holkou, co můžeš mít rád celý život jen tak. Vzpomínám na svůj první koncert Tatabojs, i když si z toho večera pamatuji jenom skákajícího basáka na pódiu a pár útržků z mejdanu v jiném v klubu, který snad někdo udělal ze svého obýváku na náměstí v Místku.
Kouř Tomáše Vorla a Lumíra Tučka a zrození jednoho fenoménu
Není mnoho filmů, které by mě ovlivnily, ale vzpomínám na jeden zásadní. Už nevím, kdo z osvícených pedagogů to vymyslel. Možná naše dějepisářka paní Lautnerová, kdo ví. Tehdy v kině Petra Bezruče se něco zlomilo. Kamenný most Tomáše Vorla na mě tehdy zapůsobilo jako zjevení. Otevřel mi cestu k celé Pražské pětce a k Vorlově celovečerní prvotině Kouř. A já věděl, že to s mojí nalajnovanou informatickou kariérou nebude tak žhavé.