Mezi světlem a tmou

Sobotní den se vleče úplně stejně jako ten včerejší. Vydal ses za město, až na periferii, po zmrzlé polní cestě, co se klikatí jako nekonečná stuha mezi zvlněnými kopci. Dojdeš až k velkému jezeru, rozhlédneš se po hladině česané mrazivým větrem a pozoruješ vlny, jak se rozbíjejí o štěrkovité břehy. V potemnělém odpoledni působí prázdné pláže poněkud sklíčeně. Prázdné, tiché a bez lidí. Jen od hráze se přibližují dvě siluety. Nejspíš osamělí rybáři, kteří přišli zkusit štěstí. Plouží se podél betonového náspu a jejich hlasy se perou s burácejícím větrem.