O Krištofovi Kinterovi jsem toho moc nevěděl. Vystudoval Akademii výtvarných umění v ateliéru Milana Knížáka a má za sebou několik nominací na cenu Jindřicha chalupeckého. Je to výrazná osobnost českého moderního umění, v této době známá svojí účastí na projektu Entropa Davida Černého.

Začal letní semestr, takže trávím více času v Brně. Rozhodl jsem se navštívit Galerii Brno, která do půlky února prezentuje výběr tvorby Krištofa Kintery. Brněnská výstava navazuje na pardubickou přehlídku zúženým výběrem demonstrující umělcovo uvažování v příkladech od raného To (1996) až po témata aktuální.

Musím přiznat, že výstava předčila veškerá má očekávání. V prezentované linii nechybí nevrle nadávající igelitka I am sick of it all (2003), která otráveně opovrhuje světem konzumu, lapidárně se tvářící elektrotechnický fórek prodlužovacího kabelu It is begining (2004), jeden z dvanácti proslulých Kinterových mluvičů Talkman (2003), neúnavně kladoucí dotěrné otázky i jemu blízká figura Revolution (2005), jejíž silovitá revolta se nezastaví ani před betonovou zdí.