Zmizelé město

Příběhy ukryté v ulicích

Frýdek-Místek dlouhodobě fotografuji jako město, ve kterém žiji a jehož proměnám se snažím porozumět. Často se při svých městských toulkách opakovaně vracím k otázkám, co tu bylo před námi, kdo tato místa utvářel a proč některé příběhy zůstaly téměř zapomenuté. Mé fotografie zachycují současnou podobu města. Projekt Zmizelé město k ní přidává historickou paměť — souvislosti, které při běžné cestě kolem nemusí být vidět.

Iniciativu jsme připravovali společně s Jaroslavem Kocincem. První návrhy vizuální podoby vznikaly už v roce 2015, veřejnosti se první zastavení představilo na podzim roku 2019. Záměrem bylo postupně vytvářet síť míst připomínajících pozapomenutou historii Frýdku-Místku. Každé zastavení tvoří originálně navržená cedule s krátkým textem a odkazem na web, kde je možné příběh rozvinout prostřednictvím podrobnějšího výkladu a obrazových materiálů. Podstatné je pro mě spojení příběhu s konkrétním místem. Jednotlivé body zároveň umožňují navazovat dalšími setkáními, prohlídkami nebo kulturními akcemi.

Moje práce na projektu propojuje iniciování jednotlivých kroků, vizuální koncepci, grafický návrh cedulí a webové prezentace i fotografii. Historické podklady vznikají ve spolupráci s pamětníky a místními institucemi. 

Čtyři zastavení, různé vrstvy města

Prvním zastavením se 11. října 2019 staly Židovské památky. Cedule v Revoluční ulici připomíná někdejší židovskou komunitu a stavby spojené s jejím životem, zejména synagogu vypálenou v červnu 1939. Slavnostního odhalení se zúčastnil náměstek ministra kultury Jiří Vzientek. Právě tímto bodem získala dlouho připravovaná myšlenka svou první veřejnou podobu.

Druhé zastavení, Český dům, jsme představili 8. září 2021. Budova někdejšího Německého domu připomíná kulturní život města i proměny soužití jeho obyvatel. Její tehdy prázdné a chátrající prostory se na krátkou dobu otevřely veřejnosti. Dovnitř jsem nainstaloval fotografie vyprázdněného Frýdku-Místku z období covidového lockdownu a celý večer doplnilo akustické vystoupení Downbelow. Propojily se tak historie domu, fotografie současného města a živá hudba. V přehledu událostí je tato akce zachycena prostřednictvím koncertu, který byl součástí společného programu.

Třetí zastavení je věnováno vile stavitele Jaroslava Čermáka. V dubnu 2024 na něj navázala beseda s iniciátory Zmizelého města a komentovaná prohlídka zrekonstruovaného interiéru. Čermákův příběh otevírá širší pohled na prvorepublikovou architekturu Frýdku-Místku i na osud člověka, jehož stavby dodnes spoluutvářejí město. Při přípravě historického textu jsme spolupracovali s Milošem Habrnálem.

Čtvrtým bodem se stala budova někdejšího bělidla a úpravny Josefa Munka a synů, později Richtrovy tiskárny a dnes Hotelu Richtr. Její příběh propojuje textilní výrobu, tiskařské řemeslo a proměny využití průmyslových staveb. Přípravu doplnila spolupráce s Muzeem Beskyd a shromažďování vzpomínek i fotografií někdejšího provozu. Setkání s prohlídkou se po změně původního termínu uskutečnilo 24. listopadu 2025.

Zmizelé město je otevřená iniciativa, která může postupně růst o další příběhy a místa. Dosavadní zastavení nejsou úplným obrazem historie Frýdku-Místku. Jsou pozvánkou k jejímu objevování a k pozornějšímu pohledu na prostředí, kterým denně procházíme.

Podrobné příběhy jednotlivých zastavení najdete na webu Zmizelého města. Začátky iniciativy zachycuje také reportáž Heleny Dohnalové pro Českou televizi.