Deník · Včera
Nový kříž připomíná kapli i zaniklý Adamov
V obnovených základech někdejší adamovské kaple byl v sobotu 17. října 2026 slavnostně posvěcen nový kříž. Místo, kde se kdysi scházeli obyvatelé horské osady, tak znovu dostalo výrazný symbol své historie. Za dochovaným půdorysem se přitom skrývá příběh rodáka, který nechal kapli postavit, místního malíře i lidí, kteří se o stavbu po desetiletí starali.
Obřad vedl P. Mgr. Pavel Ryšavý ze Zábřehu za účasti P. Mgr. Artura Andrzeje Górky, faráře v Hanušovicích, a kaplana P. Františka Janíčka. Přítomen byl také místostarosta Starého Města Vlastimil Peštál. Nový kříž stojí v obnovených základech někdejší adamovské kaple zasvěcené Navštívení Panny Marie.
Adamov, německy Adamsthal, býval osadou s domy, školou a vlastním místem společných pobožností. To existovalo ještě před kaplí. Podle dokumentu, který později zveřejnily noviny Grenzbote, se lidé scházeli pod širým nebem jen několik kroků od místa budoucí stavby. Když počasí nepřálo, uchýlili se do domu číslo 13.
Kapli nechal postavit adamovský rodák Anton Katzer, mlynář působící v Šumperku. Podle téhož dokumentu připravil plán zednický mistr Löhnert ze Starého Města, stavební dřevo daroval kníže Johann z Liechtensteinu a stavebníka na místě zastupoval jeho bratr Gregor.
O těchto podrobnostech víme díky zprávě o opravě věže z roku 1920. List Grenzbote tehdy otiskl dokument uložený v její makovici. Uvádí položení základního kamene 15. června 1881 a osazení makovice 4. září téhož roku. Farní kronika Kolštejna ovšem klade stavbu i její požehnání do roku 1882. Tento rozdíl zatím neumíme bezpečně vysvětlit.
Vnitřek kaple připomínal také dalšího adamovského rodáka. Farní kronika v něm zaznamenává několik obrazů místního malíře Antonia Austa. Malá horská kaple tak uchovávala díla člověka, jehož práce se objevovaly i jinde v okolí.
Kronika zároveň zachycuje docela praktické starosti o stavbu. V roce 1937 její základy poškodila voda při zavlažování okolní louky a ve zdech se objevily trhliny. Vodu bylo nutné odvést potrubím, zdivo opravit a kapli znovu obílit a vymalovat. Dostala také nová vrata a novou lavici před vchodem. Náklady podle zápisu uhradili farář a jeho sestra Anna.
Poválečný zánik osady znamenal konec i pro tuto stavbu. Dochovaný památkový list ještě popisuje její obdélnou loď, půlkruhový závěr a věž s cibulovou bání, ale také opadanou omítku a zničený inventář. Přesný rok demolice se dosud nepodařilo uzavřít: prameny uvádějí rok 1960 i 1961.
Současná obnova zpřístupnila místo hlavní kaple a připomněla její půdorys. S původním nápadem na obnovu přišel Vojtěch Vyhnánek ze Zábřehu, dlouhodobě spjatý s dochovanou bývalou lichtenštejnskou hájovnou v Adamově. Záměr rozvíjel společně se svým zetěm Ondřejem Jaškem, který se v dubnu 2021 obrátil na město s žádostí o podporu umístění dřevěného kříže na upravených základech kaple. Tehdejší starosta Jiří Kamp návrh přivítal a nabídl pomoc městských zaměstnanců a techniky při úpravě terénu. K uskutečnění obnovy pak výrazně přispěla podpora vedení města v čele se starostou Lukášem Korešem.
Kříž posvěcený 17. října připomíná někdejší náboženský význam místa a přidává k jeho minulosti současnou událost. Fotografie ze slavnosti zachycují další etapu dějin Adamova — osady, jejíž domy zmizely, ale k jejímuž příběhu se lze vracet prostřednictvím dochovaných stop, dokumentů i osobních vzpomínek.
Na knižní publikaci věnované historii Adamova nyní intenzivně pracujeme. Podrobně v ní představíme také příběh kaple — její vznik, podobu, osudy lidí s ní spojených i zánik a současnou obnovu jejích základů. Vycházíme přitom z archivních dokumentů, dobového tisku, fotografií a vzpomínek pamětníků.
