17/3/2010
Čti dál:
Sobotní dvoják
Koncerty jsou fajn. Zvlášť když se povedou. O víkendu jsme byli v dobré společnosti. Ve Frýdku-Místku s Jasnou Pákou a Garáží, na Čeladné s Davidem Kolerem. Hraje s námi teď Petr Kružík, když Priessnitz zrovna hybernují. Chystáme spolu na podzim nějaké novinky. Těším se, až se zavřeme na pár dnů v Jeseníkách a budeme tvořit. Vždyť tvoření je na životě přece to nejkrásnější.
Podzimní Vysočinou
Tlumené paprsky si hledají cestu skrze škvíry v šedavé peřině a jako střelky kompasu dávají tvé cestě směr. V místech, kde se z širokých lánů zvedá Vysočina vzhůru k nebesům a roviny se mění ve zvlněné horizonty, se krajina nikdy neomrzí. Viděl jsi ji mnohokrát ve všech ročních období a vždycky se k ní rád vracíš. Na podzim bývá smutná, jako tvoje duše někdy bývá.
Krištof Kintera: 5. 12. 2008–15. 2. 2009 Galerie Brno
O Krištofovi Kinterovi jsem toho moc nevěděl. Vystudoval Akademii výtvarných umění v ateliéru Milana Knížáka a má za sebou několik nominací na cenu Jindřicha chalupeckého. Je to výrazná osobnost českého moderního umění, v této době známá spíše svojí účastí na projektu Entropa Davida Černého. Do 15. února vystavuje v Galerii Brno.