Deník · 30.3.2011
Na vedlejší koleji v Kopřivnici vedle kulturáku
V třicátých letech minulého století se nad pohraničím začaly stahovat mraky. Často o nich mluvil Alois Nebel. Výpravčí, kterému nakonec stejné mraky zatemnily mysl. Stavěly se betonové valy, co nás měly ochránit. Z lidí lezla hrdost, která však stejně rychle splaskla jako pouťový balónek, když zavadí o děravý okap.
V té době se svět začal zrychlovat. Tehdy cesta z Prahy do Bratislavy trvala 291 minut. Slovenská Strela létala až 148 kilometrovou rychlostí. Teď spí odstavená na vedlejší koleji v Kopřivnici vedle kulturáku. Venku je tma a možná trochu zima. Ale brzo bude jaro, alespoň to říkal týpek na parkovišti. Prý to cítí v kostech. Věřím mu.
Hrálo tam toho víc. Vlastně jely souběžně čtyři scény, možná víc, co já vím. V šatně nebylo víno, jenom lístky na pivo a chleba s řízkem. Priessnitz hráli dole v klubu, kde na zemi svítily modrý koberce a byly tam schody jako v kině. Přišlo hodně lidí, asi se stáhli ze všech koutů toho kulturního bludiště. V Kopřivnici byl totiž festival a hráli tam Priessnitz a bylo to fajn.
{{generateGalleryFromFolder(galerie/priessnitz_koprivnice)}}Priessnitz Alois Nebel Tour 2011 v Kopřivnici
