Deník · 9.8.2012
Ale Fred přece hrál s Jamesem Brownem
Byl jsem byl mladý, okouzlený a věřil jsem, že zahrát 150 tónů do vteřiny je ten nejlepší orgasmus. Teď jsem starý, větší pankáč a mám rád rokenrol. Sice hraji na basu, ale za basáka se teda moc nepovažuji. Vlastně nejsem ani muzikant, natož jazzman. Neumím moc postupů, taky nesnáším jamování a o většině posluchačů jazzu si myslím, že je to parta snobů, co ráda tleská do kolen uprostřed písničky, protože se to tak prostě dělá.
Pankáčský Jazzový výstup předvedla kapela kolem Radovana Tariška. Nasazení z nich lezlo každou nitkou propocených obleků. Ale s Fredem a jeho bandem to bylo horší. The Chicken od Jaca Pastoria na úvod, avšak v hlavě zněl přece jenom originál. Celý set se trochu vlekl a oproti svým předskokanům vlastně nudili.
…ale Fred přece hrál s Jamesem Brownem! Tak to bude legenda.
{{generateGalleryFromFolder(galerie/jazz_ve_meste)}}Jazz na zámku, 22. 7. 2012 Frýdek-Místek
