10/12/2020
Z Polska letí dobré zprávy. Získal jsem 2. místo v soutěži Śląska Fotografia Prasowa za fragment z mého cyklu Příběh krajiny, který shodou okolností vyšel před několika dny knižně. No hezky se to sešlo. Mám radost.
Čti dál:
Podzimní Vysočinou
Tlumené paprsky si hledají cestu skrze škvíry v šedavé peřině a jako střelky kompasu dávají tvé cestě směr. V místech, kde se z širokých lánů zvedá Vysočina vzhůru k nebesům a roviny se mění ve zvlněné horizonty, se krajina nikdy neomrzí. Viděl jsi ji mnohokrát ve všech ročních období a vždycky se k ní rád vracíš. Na podzim bývá smutná, jako tvoje duše někdy bývá.
Pod vlivem Venuše
Slunce se přiblížilo březnové rovnodennosti. Světla v krajině sice přibývá, ale tady dole se stmívá vždycky dřív. Paprsky osahávají příkrý svah podél cesty, jako by chtěly rozpůlit kus krajiny na dvě roční období. Mrazivou zimu hned za pěšinou střídá barevné předjaří, zmrzlá půda pozvolna taje a hřejivé dny ti jsou každým dnem blíž.
Jako by někdo roztáhl mohutnými pažemi kusy skály od sebe
Kousek od silnice, uprostřed lesa stojí zatopený lom. Dávno se v něm netěží. Teď v podvečer je tu klid. Jen ptáci a šustění stromů. Přírodní kulisa v nádherném přírodním divadle. Procházíš podél břehu, kroky tlumí spadané jehličí a udusaná hlína. Kličkuješ mezi kořeny a pak se posadíš na kámen a jenom mlčky koukáš. Jako by někdo roztáhl mohutnými pažemi kusy skály od sebe a prasklinu zalil křišťálově čistou vodou. Slunce se usadí do větví a tvé tělo zmizí v mracích rozmazaných po hladině.
Příběh krajiny v Monikafé v Dobré
Nejnovější projekt Lukáše horkého s názvem Příběh krajiny se představí v Dobré u Frýdku-Místku v Monikafé ve čtvrtek 28. května od 18 hodin. Výstava je monotématická, středobodem je řeka Morávka. Foceno mobilním telefonem, jak je pravidlem, tištěno na plátně.