13/5/2022

Kuchyňské drama o budoucnosti světa

Stěžejní dramaturgická linka letošního festivalu Divadelní Flora se věnovala brněnskému HaDivadlu, které od roku 2015 umělecky vede Ivan Buraj. V inscenací s názvem Naši – studie rozhovoru o klimatické krizi se rozvíjí kuchyňské drama o budoucnosti světa. Bylo to komorní, tiché, ale po děkovačce došlo v zákulisí i na šampaňské.

• Sdílej tento příspěvek:

Čti dál:



• Víkend plný německy mluvícího divadla - Divadelní Flora den desátý, jedenáctý a dvanáctý.

  

  Třiadvacátá Divadelní Flora dospěla do svého finále. Vrcholem druhého festivalového víkendu byla bezesporu adaptace německého nositele Nobelovy ceny Güntera Grasse – Plechový bubínek. Ve specifické verzi s jedním hercem a obrovskou židlí a v režijním provedení Olivera Reeseho, šéfa jedné z nejrespektovanějších evropských divadelních scén – Berliner Ensemble. Výborný Nico Holonics jako Oskar Matzerath během dvou hodin neslezl z pódia. 

  čti dál


• Téma manipulace zahájilo taneční sekci letošní Divadelní flory

  

  Sabina Bočková a Johana Pocková otevřely tolik aktuální téma politického populismu a manipulace v inscenaci Jáma lvová. Letošní Divadelní flora tak po zrušených sobotních Medúzách představila první kus v taneční sekci. Dvojice protagonistek v nažehlených kostýmech se v expresivním představení vrhá do neustále se rozšiřující propasti současných mezilidských vztahů.

  čti dál


• Politické divadlo - Divadelní flora den šestý

  

  Politická témata rezonovala pondělkem a to díky dvěma inscenacím, které kromě jiného spojuje jméno Jiřího Havelky. V prvním případě jako vedoucí Katedry alternativního a loutkového herectví, v rámci kterého skupina studentů připravila ryze autorskou inscenaci události fiktivní vraždy Arkadije Babčenka s názvem Press paradox. V případě druhém se představil jako režisér divadelního experimentu Dejvického divadla Vražda krále Gonzaga. Inscenace přiblížila událost odstranění Alexandra Litviněnka, někdejšího agenta KGB a ostrého kritika vlády současného ruského prezidenta. 

  čti dál


• Tísnivé údolí - blízko hranic vizí Alana Turinga

  

  Teoretický model výpočetního stroje z roku 1936 jako hlavní aktér utopické vize režiséra Stefana Kaegiho v inscenaci Tísnivé údolí. Uprostřed potemnělého sálu sedí robot – dvojník spisovatele Thomase Melleho a vede zvláštní monolog. Co dělá člověka člověkem, kde je hranice lidské existence a kdy naše rozhodování převezme umělá inteligence? Divadelní přesah přednášek formálních jazyků a automatů nebo lekce z teoretické informatiky pro širokou veřejnost.

  čti dál