Moje město v Sedmičce

Čti dál:



• Cestou do polí

  

  Žně pro tebe vždycky znamenaly konec prázdnin. Znamení, že se blíží odjezd domů. Letos je všechno nějak posunuté a kombajny vyjely do polí mnohem dřív. Vyrazil jsi do krajiny, abys navštívil svá místa, které jsi zanedbával snad už od velikonoc. Šplháš zarostlou cestou strmým svahem, prodíráš se pichlavým maliním a směřuješ na vrchol kopce.

  čti dál


• Kosmos. Rozpor mezi řádem a chaosem

  

  Dramatizace Gombrowiczova filosofického thrilleru v podání pražského Národního divadla. Witold na svém útěku z Varšavy potkává kamaráda Fuchse a ubytují se v podivném penzionu kdesi v Zakopaném pod Tatrami. Všude jsou nějaké symboly. Oběšený vrabec, šipka na stropě a podivně znetvořený ret hospodyně. Oba pomalu začínají splétat svůj kosmos, jako rozpor mezi řádem a chaosem v realitě kolem.

  čti dál


• Mezina

  Už se pomalu stmívá. Na vyprahlém asfaltu kapky mizí rychle. Sedím na břehu a bosýma nohama dělám kola na hladině. Cesta nekončí. Vine se do hlubin. Připomíná dávný časy, kdy se tudy proháněly auta. Jezdily po ní autobusy s výletníky do jesenických kopců za výhledy, ale co stojí přehrada, ztratila svůj směr. Příroda si prý vždycky zvykne. Smíří se s našimi zásahy a život se do mrtvých míst stejně vrátí. Vnímám klid, ticho.

  čti dál


• Zimou s Jakubem Janem Rybou

  

  Jak to asi venku vypadalo, když psal Jakub Jan Ryba českou mši o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Zmrzlé stromy, co se tyčí podél bílých plání nebo dřevěná stavení pod zasněženými kopci. Tahle nějak si představuji krajinu v době jeho života, když v ní křižovali muzikanti z horských beskydských osad. Na zaváté louce poblíž kostela na Borové jsme fotili plakát na Rybovu Vánoční mši.

  čti dál