Menu

25/8/2011

Kdo ví, co tě pohání

Chladné večery mi vyhovují. Teplota klesá a organismus tak funguje lépe. Dnešní trénink rozbíhám pár minut po sedmé večer. Po prvních metrech v terénu je patrné, že si tělo začalo na zátěž zvykat. Tep se ustálil, dech zklidnil, jako na trenažeru. První mezičas a zlepšení. Držím si tempo a mám pocit, že můžu ještě mírně zrychlovat. A to povzbudí!

Výsledný čas překvapuje. Je dobrý, mnohem lepší, než jsem čekal. Kdo ví, co tě pohání… Marně krotím euforii. Celé dny tady lítám jako blázen nahoru a dolů. Má smysl dělat věci z čistého přesvědčení, i když vypadají na první pohled šíleně.

Západy slunce jsou kýčové. Zvlášť tady na kopci. Světlo pomalu mizí, obloha se barví do červena. Nakažlivá romantika na tebe lehce přeskočí a pohne i zabetonovanou duší. Sleduji vrcholy před sebou a vnímám i ty v sobě. Taky koukám dolů do údolí a v duchu počítám rozsvícená okna v Třinci. Je čas jít dolů.

večerní Javorový, 25. srpna 2011

25/8/2011

Fyziku nepřemůžeš

Slunce praží. Celý prázdniny schované a na poslední chvíli dohání to, co za dva měsíce zameškalo. Přede mnou stojí ještě půlka kopce. Vítr se skoro nehýbe, asi čeká, co bude. Možná se rozpustím a zůstane ze mě jenom mokré tričko, které někdo najde a třeba vyždímá. Fyziku nepřemůžeš. Tahat sto kilo na nohách v tomhle vedru je čistý peklo.

Je to dobrá terapie. Máš skvělý pocit, když dosáhneš vrcholu. To ničím nenahradíš. Bývá tam ticho a klid. Můžeš přemýšlet nad vším, co se přihodilo v minulých dnech. Uvědomuješ si, co bylo špatně a jak některé věci udělat příště líp.

Nakonec nejde zas tak moc o závod, ani o překonávání svých limitů. Vidíš svět trochu pod jiným úhlem a rosteš uvnitř.

Javorový, 24. srpna 2011

24/8/2011

Koukat pravdě na nohy

Páteční vystřízlivění vystřídalo sobotní smíření, že po prvním tréninku se stopkama útočím na předposlední místa v ženské kategorii. Zase na druhou stranu je tento fakt dobré vědět před závodem. Jó ženy, stále tak inspirativní a nedostižné. Po čtyřiadvacetihodinové pauze jsem stál opět pod kopcem.

Abych byl upřímný, zas tak špatný to nebylo. Tělo se přizpůsobilo a celkem fungovalo. Nohy moc nebolely a ve finále jsem si to snad i užíval. Možná si namlouvám zbytečný optimismus, před dalším startem z parkoviště, ale to k tomu všemu nějak patří.

Pak už jsem jenom těm nahoře záviděl pomoc křídel a větru, jak letí vysoko nad zemí. Ale já mám zase jednu jistotu – nepadám a při běhu mířím pořád vzhůru.

1. měřený trénink, Javorový, 20. srpna 2011

22/8/2011

Co zůstane po nás, když neumíme chránit minulost

Před časem jsem trávil několik týdnů v poslední šicí dílně Slezanu a fotografoval její nucený zánik. Dělal jsem portréty pracovníků v běžném provozu, zaznamenával to, co brzy nenávratně zmizí. Posláním dokumentaristy je poukazovat na věci, které jsou běžným lidem nepřístupné. Otevírat oči a prostřednictvím fotografií klást otázky.

Teď procházím prázdné haly. Ze zdí zmizely kalendáře, stroje jsou rozprodané a odvezené. Život se nadobro vytratil. Definitivně se tak uzavřela stopadesátiletá tradice textilního průmyslu ve Frýdku-Místku a já se stále častěji zamýšlím nad hodnotami, které každý máme. Jak naložíme s dědictvím, které nám zanechali naši předkové a co svým potomkům předáme my.

vyšlo v MF Dnes 10. srpna 2011

19/8/2011

Trenažér je pořád jenom trenažér

Povzbuzený faktem, že už nějaký měsíc úspěšně běhám na trenažérovém pásu, jsem dneska absolvoval první ostrý běh do vrchu. Ne že by mi nestačilo plácat nohama na gumě a nepohnout se ani o centimetr, ale dětské sny o sportovní kariéře (rozuměj slávě) se v hlavě drží i ve dvaatřiceti.

Prostě jsem se nechal ukecat (vlastně mě ani moc nepřemlouvali) do jednoho šíleného závodu. Poběžím do kopce. No to je toho. Prý jen něco přes dva kilometry! Pohoda:) Trenky, triko, cvičky z basketu a hurá na medvěda..

Úsměv zatuhl už po 500 metrech. Cíl „dobýt vrchol“ vystřídal boj o přežití. Hard to kill. Nohama šlapu do prázdna. Dech zůstal kdesi dole a to nejsem ani v půlce. Tlačí mě boty, dělaj se puchýře a bolí kolena. Začít závodit v tomto věku. jóóó komu není rady…

Ono to tak nevypadá, ale je to kurevsky do kopce:)

Javorový, 19. srpna 2011

14/8/2011

Čistý rock'n'rollový nášup v podání Lydia Lunch's Big Sexy Noise a Gallon Drunk

Legendu newyorského avantgardního punku, Lydia Lunch a její nový projekt Big Sexy Noise s členy Gallon Drunk představili pořadatelé v rámci doprovodného programu Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Gallon Drunk se ukázali v samostatném expresivním nářezu hned druhý den. 

Tento hudební styl mě dlouhou dobu míjel, ale teď zajímá a baví čím dál tím víc. Začalo to SWANS, kteří svým hlukovým tlakem rozstřelili Colours. Na rozdíl od pseudokytarovek, které se rozzáří za dozoru schopného producenta a za pár let zmizí, tohle je prověřené věkem a zkušenostmi. Z pódia se valí rachot, co tě chytne za srdce a nepustí.

Letní filmová škola v Uherském Hradišti, červenec 2011

5/8/2011

Sweetsen fest 2011

Každoroční svátek všech frýdecko-místeckých proběhl i přes čtvrteční nepřízeň počasí ve velké pohodě. S Downbelow jsme se ukázali v sobotu po Priessnitz. Letos jsem měl spoustu práce s projekcemi, které doprovází naše koncerty, ale i tak jsem stihl udělat pár fotek.

Dnes je to skoro měsíc. Dostatečně dlouhá doba, abys měl odstup a vyházel z galerií to nepodstatný. Zůstalo to zásadní, pocit a nálada. Žádný informativní záznamy. Snad se potkáme zase za rok.

Frýdek-Místek, léto 2011