Deník v čase
5.3.2018
A tak se vydáš přes zaváté bílé pláně až k lesní pěšině, která tě klikatou soutěskou dovede pod mohutná skaliska. Spatříš dunící živel, nekonečný padající proud, jenž tě osloví svojí nezkrotností a divokostí. Koukáš ...
Číst záznam8.3.2018
Svítání ti oči nepoškrábe. Jenom smyje slzy smutných nočních snů. Vyplaví pichlavé krystalky ledu a ty se zas rozhlédneš po mrazivé sněhové peřině v krajině pod horami.
Číst záznam15.3.2018
Uvědomuješ si, že stále něčemu nerozumíš. Hledáš dobrodružství a pak se divíš. Zmítají tebou vlastní duševní zvraty. Pachtíš se za poznáním a projdeš světa kraj, abys nakonec zjistil, že to největší tajemno si stejně...
Číst záznam19.3.2018
A pak vyjdeš z lesa v místech, kde se na bílé pláni prohání silný vítr. Mává větvemi holých stromů, které se navzájem dotýkají jako ruce milenců. Šedavé závěsy z mraků v tento den ani slunce není sto roztrhnout, aby ...
Číst záznam20.3.2018
Za pár hodin dosáhne slunce rovinu zemského rovníku. Nastane rovnodennost a astronomické jaro. Tvoje ledy ale už přece roztály a v tento mrazivý den ti srdce hřeje jako rozžhavené slunce.
Číst záznam
