Menu

březen 2018 obrazem...

20/3/2018

Jaro

Za pár hodin dosáhne slunce rovinu zemského rovníku. Nastane rovnodennost a astronomické jaro. Tvoje ledy ale už přece roztály a v tento mrazivý den ti srdce hřeje jako rozžhavené slunce.

19/3/2018

Znamení ve větru

A pak vyjdeš z lesa v místech, kde se na bílé pláni prohání silný vítr. Mává větvemi holých stromů, které se navzájem dotýkají jako ruce milenců. Šedavé závěsy z mraků v tento den ani slunce není sto roztrhnout, aby alespoň malou škvírou zalilo světlem kraj pod divokými horami. 

Ta krajina ti dělá dobře. Začínáš ji rozumět. Za pár hodin uslyšíš v tom větru znamení. Něco z hloubi duše tě volá a táhne k sobě a ty víš, že jsi ztracený. Pak po půlnoci uvidíš zjevení. Postavy v mlžném oparu podél dřevěných trámů a kousek od tebe uslyšíš kroky. 

15/3/2018

Vnitřní tajemno

Uvědomuješ si, že stále něčemu nerozumíš. Hledáš dobrodružství a pak se divíš. Zmítají tebou vlastní duševní zvraty. Pachtíš se za poznáním a projdeš světa kraj, abys nakonec zjistil, že to největší tajemno si stejně nosíme každý v sobě.

8/3/2018

Smutné ráno

Svítání ti oči nepoškrábe. Jenom smyje slzy smutných nočních snů. Vyplaví pichlavé krystalky ledu a ty se zas rozhlédneš po mrazivé sněhové peřině v krajině pod horami.

5/3/2018

Jarní tání

A tak se vydáš přes zaváté bílé pláně až k lesní pěšině, která tě klikatou soutěskou dovede pod mohutná skaliska. Spatříš dunící živel, nekonečný padající proud, jenž tě osloví svojí nezkrotností a divokostí. Koukáš na ohromnou energii, co pohání život i v té největší zimě. Taky myslíš na své srdce, často opevněné a zamrzlé, které když roztaje, tak má sílu toho největšího vodopádu. Musel jsi dojít až sem, abys to pochopil. Za pár dní přijde jaro, ale uvnitř tebe začalo už dnes.