lukashorky
Menu

Archiv

listopad 2022
říjen 2022
září 2022
srpen 2022
červenec 2022
červen 2022
květen 2022
duben 2022
únor 2022
leden 2022
prosinec 2021
listopad 2021
říjen 2021
září 2021
srpen 2021
červenec 2021
červen 2021
květen 2021
únor 2021
leden 2021
prosinec 2020
listopad 2020
září 2020
srpen 2020
červenec 2020
červen 2020
květen 2020
duben 2020
březen 2020
únor 2020
leden 2020
prosinec 2019
listopad 2019
říjen 2019
září 2019
srpen 2019
červenec 2019
červen 2019
květen 2019
duben 2019
březen 2019
únor 2019
leden 2019
prosinec 2018
listopad 2018
říjen 2018
září 2018
srpen 2018
červenec 2018
červen 2018
květen 2018
duben 2018
březen 2018
únor 2018
leden 2018
prosinec 2017
červenec 2017
prosinec 2016
říjen 2016
duben 2016
prosinec 2015
listopad 2015
duben 2015
říjen 2014
srpen 2013
únor 2013
leden 2013
prosinec 2012
listopad 2012
říjen 2012
srpen 2012
červenec 2012
červen 2012
květen 2012
duben 2012
březen 2012
leden 2012
prosinec 2011
listopad 2011
říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
prosinec 2010
listopad 2010
říjen 2010
září 2010
srpen 2010
červenec 2010
červen 2010
květen 2010
duben 2010
březen 2010
únor 2010
leden 2010
prosinec 2009
listopad 2009
říjen 2009
září 2009
srpen 2009
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
březen 2009
únor 2009
leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
leden 2008
prosinec 2007
říjen 2007
září 2007
květen 2007

prosinec 2019 obrazem...

30/12/2019

Koncert pro všechny nymfy, gnómy a permoníky

Pozdní snídaně, rychlá sprcha a blátivou Vysočinu nechávám za zády. Vánoce míří ke svému vrcholu a jak velí tradice, jedu do hor. Dřív byly středobodem tohoto času povánoční koncerty Priessnitz, dnes má zimní premiéru Letní Kapela. V Olomouci nabírám Petra Kružíka – tajného hosta večerního koncertu a jedeme směr Rejvíz. V Olomouci naše pouť začala už na podzim, když hostoval s Letní kapelou poprvé. 

 
Před Šumperkem se nám otevře nádherný výhled na hory, zvlněné křivky tě vábí z dálky a ty víš, že jsi zase doma. Pravá zima však začíná na sedle. Teplota klesá k bodu mrazu. Všude kolem divoké a nedostupné kopce. Husté lesy, strmé skály, plochy na kterých se prohání jen zvěř a člověka bys tady hledal marně. Proto mám Jeseníky rád. Nejsou pro každého, ale pokud se ti jednou dostanou pod kůži, už nepustí.

Brzy se bude stmívat
Na Pradědu je pořád zima
a sníh sleze až na konci dubna

O půl třetí jsme na místě. Chystá se sál a zvuk. Lukáš Morávek si zapomněl doma kytaru a tak pro ni jedu až do Javorníku. Vracím se právě v čas. Do koncertu zbývají dvě hodiny. Řízek v backstage, pár Plzní a chvíli po osmé začíná měsíc beznadějně vyprodaný koncert. Za okny sněží a v okolních lesích se zjevují nymfy a gnómové. Jaromírův zpěv vylákal permoníky z jeskyní a zapomenutých štol. V půli koncertu za mohutných ovací přichází Petr Kružík a začíná set Priessnitz. Děláže, Na sever od ráje, Mimosezóna. Zpívá celý sál. Od Mechového jezírka ze tmy kráčí pastýř Gill, který bloudí Jeseníky a drží ochranou ruku nad horaly a poctivými lidmi tohoto kraje. Ještě pár tónů, pár vzletných vět a jde se spát.
 
Jako papírový drak
Co se utrh ze špagátu
Letím si jenom tak
Jenom tak, letím si

 

22/12/2019

Zimní slunovrat

Slunce sestoupilo na nejnižší bod oblohy do znamení Kozoroha a v nejkratším dni v celém roce se začíná na své pomyslné cestě opět vracet. Pozoruješ jeho zářivou stopu na hladině. S raním rozbřeskem se budou dny prodlužovat a ty už budeš kdesi v dáli vyhlížet jaro.