lukashorky
Menu

Archiv

listopad 2022
říjen 2022
září 2022
srpen 2022
červenec 2022
červen 2022
květen 2022
duben 2022
únor 2022
leden 2022
prosinec 2021
listopad 2021
říjen 2021
září 2021
srpen 2021
červenec 2021
červen 2021
květen 2021
únor 2021
leden 2021
prosinec 2020
listopad 2020
září 2020
srpen 2020
červenec 2020
červen 2020
květen 2020
duben 2020
březen 2020
únor 2020
leden 2020
prosinec 2019
listopad 2019
říjen 2019
září 2019
srpen 2019
červenec 2019
červen 2019
květen 2019
duben 2019
březen 2019
únor 2019
leden 2019
prosinec 2018
listopad 2018
říjen 2018
září 2018
srpen 2018
červenec 2018
červen 2018
květen 2018
duben 2018
březen 2018
únor 2018
leden 2018
prosinec 2017
červenec 2017
prosinec 2016
říjen 2016
duben 2016
prosinec 2015
listopad 2015
duben 2015
říjen 2014
srpen 2013
únor 2013
leden 2013
prosinec 2012
listopad 2012
říjen 2012
srpen 2012
červenec 2012
červen 2012
květen 2012
duben 2012
březen 2012
leden 2012
prosinec 2011
listopad 2011
říjen 2011
září 2011
srpen 2011
červenec 2011
červen 2011
květen 2011
duben 2011
březen 2011
únor 2011
leden 2011
prosinec 2010
listopad 2010
říjen 2010
září 2010
srpen 2010
červenec 2010
červen 2010
květen 2010
duben 2010
březen 2010
únor 2010
leden 2010
prosinec 2009
listopad 2009
říjen 2009
září 2009
srpen 2009
červenec 2009
červen 2009
květen 2009
duben 2009
březen 2009
únor 2009
leden 2009
prosinec 2008
listopad 2008
říjen 2008
září 2008
srpen 2008
červenec 2008
červen 2008
květen 2008
duben 2008
leden 2008
prosinec 2007
říjen 2007
září 2007
květen 2007

31/5/2009

Maria soló trabaja

Na podzim připravujeme se spisovatelkou Sylvou Lauerovou „Poetický triptychon“ nebo-li interpretace básní prostřednictvím obrazu, hudby a přednesu. Pilotní část s názvem „Maria sólo trabaja“ je na světě. Klip můžete shlédnout v anglické i české verzi na YouTube.

28/5/2009

Rozhovor v Sedmičce

V dnešní Sedmičce vychází můj rozhovor s Kateřinou Piechowicz. Povídali jsme si o aktuálních projektech a dalších plánech.

8/5/2009

Branžež 2001

Provazy dešťů prostřelují hladinu komárovského rybníka. Je krátce před polednem a camp opouští poslední účastníci letního výcvikového kurzu Branžež 2001. Po dlaních stékají kapky, mizí hluboko ve vzpomínkách, tříští se v srdcích. Stojím na břehu a cítím to všude kolem. Něco, co nelze popsat, obejmou či znásilnit do slov. Nespoutané a neprozrazené myšlenky jenom umocňují atmosféru této posvátné chvíle. Myslím na vás… …na vás všechny.

Je tomu skoro osm let, kdy se konal Letní výcvikový kurz Branžež. To bylo ještě za studií na informatice, kdy jsme na chvíli opustili exaktní sféry a vyrazili daleko za Brno. Týden absolutní pohody, sportu, ale také nevázaného opíjení. Tehdy jsem začínal s fotografií.

Oprášil jsem staré záznamy k fotografiím, které spontálně vznikaly těsně po vyvolání negativu. Vzpomínam, že to byla moje terapie po návratu do „reality“. Následující rok se konal kurz na stejném místě znova. Opět stejné pocity, ale o tom někdy příště. Od té doby Komárovský rybník občas navštěvuji. Koukám co se tam změnilo a stejné zůstalo.

Úvod

Provazy dešťů prostřelují hladinu komárovského rybníka. Je krátce před polednem a camp opouští poslední účastníci letního výcvikového kurzu Branžež 2001. po dlaních stékají kapky, mizí hluboko ve vzpomínkách, tříští se v srdcích. Stojím na břehu a cítím to všude kolem. Něco, co nelze popsat, obejmou či znásilnit do slov. Nespoutané a neprozrazené myšlenky jenom umocňují atmosféru této posvátné chvíle. Myslím na vás… …na vás všechny.

Chatka č. 6

Neostré světlo stropní žárovky vyjasňuje tváře zúčastněných. Unavené oči si přivykly a sledují děj. Hrajeme bez masek, hrajeme na plno, hrajeme pro všechno.

Lán povadlých slunečnic

Soustředěná jízda na kole s odporně těžkým batohem sklízí své plody. Jsem v troskách úplně stejně jako hrad, ke kterému právě šlapu. Míjím lán suchých slunečnic a myslím na příští dny. V zatáčce zmizel doktor Janík. Vážím si vás pane doktore, ani nevíte jak…

Na rybách

Dr. zítka a mgr. škoda – mistři rybolovu. Doufám, že ryba chutnala. Pevně věřím, že budu mít opět tu čest ve vaší skupině na příštím kurzu.

O svobodě

co ví pták o vzduchu, ve kterém krouží? co já vím…

Něublížil som

srdečné pozdravy našim bratrům na slovensko. neboj fi0dore, pláž bude suchá.

Tři esa fi.muni.cz

pánové, děkuji za srdečné uvítání v bakově nad jizerou při mém pozdním příjezdu. zleva: kolega mazák, šéf všech nafetovanejch punkerů, mistr kobra, který bude podle mého mínění stejně jednou nejlepší quake a neporazí snad jenom sám sebe a konečně posledním sedícím je falcon, příští génius.

Francouzi vs. rizoto

falcone, dej si bacha na francouze, protože dokážou být celkem zodpovědně nevyspytatelní :) a pro nás pro všechny ze studia – chatky – šest: „rizoto = nejvetší nepřítel všech punkerů“, nemám pravdu pane cobra?

Spánek na švestkách

nachytal jsem tě na třešních nebo spíš na švéstkách?

Párek nevalné chuti

a co dívčí obsazení naší skupiny? pořád mi někdo strká prdel před objektiv, takže zase žádný portrét :(

Trosky

schod za schodem, centimetr za centimetrem šplhám na trosky.

Námořníku nazdar!

čekáš na svého druha? copak máte v podpalubí přichystáno pro dnešní večer? bydleli jsme naproti sobě a terpve teď se poznáváme. plachty dolů, zvedá se vítr!

Lesem

odkud jdeme a kam míříme, pane galuskář? jak to jde bez kola? že jo? tak to jsem klidný. jako v tom aforismu jr. pika.

Úlet a báty

skupina mizí hluboko v lese. vychutnávám atmosféru, která působí jako léčivý balzám – záplata na citové erupce pozdních slunečných měsíců. co myslíš mazáku? probereme to asi večer v laciné konverzaci s panem ginem… …za pět set bátů (to je jako korun).

Sázka na špatného koně

rád potkávám nové tváře, avšak nerad na ně sázím. kde leží hranice mezi nevinnou touhou za poznáním a citovou vazbou? kdo ví. když to nerozlišíš a utopíš se v tom, pocítíš absolutní bezmocnost – a to tě někdy trochu bolí…

O hledání a rozkvětu

člověk ma svůj původ, své kořeny které ho provázejí celý život. co stojí u zrodu každého jedince? materiální zabezpečení bývá podstatné, ale podle mě je mnohem důležitější hledání své vlastní symbiózy s citovým základem v našem nitru. kdo najde – vítězí, protože duševní mír a klid přežije jakýkoliv zásah zvenčí. co brání tvému rozkvětu? že by strmé skály?

Pocta pro fernet citrus

jo tak takovou sračku jsem neměl už hodně dlouho. ještě že byla nablízku bouda.

V puklinách skal

pěkný výhled. divím se, jak banální věci dokážou zpříjemnit život, nemyslíš? …nic, musím jít, abych neztratil z dohledu zbytek skupiny… tak zas někdy.

Bez noh

omlouvám se chlapci, že vám chybí nohy. ještě pár kroků dozadu po skále a nerozchodil bych to. třeba někdy jiny někde jinde se to povede líp

O atomu

zdravé jádro všech večerů odpočívá a sbírá sílu pro další kolo. ať stihnete snídani!

Sobota 8. září 2001

několik nádherných dnů ve společnosti skvělých lidí – přátel. je čas šlápnout do pedálů. já, mazák a falcon se naposledy loučíme s lindou. VŠICHNI S UPŘÝMNÝMA OČIMA A OTEVŘENÝM SRDCEM NA NEJBLIŽŠÍM SRAZU NASHLEDANOU.