lukashorky
Menu

prosinec 2018 obrazem...

29/12/2018

Zimní Vysočinou

Po sněhu ani památky. Rozhlížíš se kolem sebe a připadá ti, že léto skončilo teprve nedávno. Snad jen mrazivý vítr připomíná prosinec. Zima přijde v lednu, říká se. Někdy stačí vystoupat kousek výš a obzor se ti rázem otevře. Zastavíš se a zahledíš se dolů do údolí. Na každém rozcestí směr necháš na náhodě. Šikminy polí na horizontu očima skládáš jako barevnou mozaiku, když se mohutná clona z mraků pozvolna rozpouští. Zbytky slunečních paprsků svítí na krajinu před tebou. Je podvečer a ty jsi zase na cestě.

17/12/2018

Mezi světlem a tmou

Sobotní den se vleče úplně stejně jako ten včerejší. Vydal ses za město, až na periferii, po zmrzlé polní cestě, co se klikatí jako nekonečná stuha mezi zvlněnými kopci. Dojdeš až k velkému jezeru, rozhlédneš se po hladině česané mrazivým větrem a pozoruješ vlny, jak se rozbíjejí o štěrkovité břehy. V potemnělém odpoledni působí prázdné pláže poněkud sklíčeně. Prázdné, tiché a bez lidí. Jen od hráze se přibližují dvě siluety. Nejspíš osamělí rybáři, kteří přišli zkusit štěstí. Plouží se podél betonového náspu a jejich hlasy se perou s burácejícím větrem.

V tento prosincový den posíláš svoji mysl nahoru nad koruny stromů. Ztratíš se ve svém mikrosvětě a kolem tebe se pomalu stmívá. Tady a teď v jednom prosincovém dni.

10/12/2018

Škola základ života

S foťákem na skok u Bezručů. Škola základ života, aneb veselá a rozverná taškařice podbarvená spoustou písniček. Prostě srandy kopec, Norbert Lichý a je vyprodáno. Divadelní adaptace kopíruje známé filmů Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše. Černobílé evergreeny režiséra Martina Friče jsou populární a oblíbené i dnes. Tenhle typ inscenací mě docela míjí, ale své diváky si určitě najde. Teda alespoň ty, co si chodí do divadla odpočinout a nehledají tíživá břemena našeho bolavého světa. 

6/12/2018

Podzim v podhůří Jeseníků

Špičky příkrých břehů se topí ve žhavých podzimních paprscích. Siluety stromů se odráží na skále před před tebou a na sklonku dne se pomalu zvedají vzhůru ke hvězdám. Celý podzim jsi sem chodil pozorovat krajinu. Hleděl jsi na větrem ošlehané břízy, jak se na nich z posledních sil drží zbytky zlatavého listí. Šedavé mraky se proháněly po obloze a zrcadlily svůj obraz na klidné hladině a ty jsi rovnal své roztěkané myšlenky. Teď tu stojíš a cítíš, jak se do propasti vkrádá zima a vyhlížíš první vločky. Zanedlouho ostré rysy skalisek zahladí sníh.

3/12/2018

Ohlédnutí za náročným podzimem

Spousta grafické práce před koncem roku a mé autorské výstavy v Národní záložně místecké ve Frýdku-Místku a galerii Kupe v Opavě. Podzim se nesl na pracovní vlně. V rámci Měsíce fotografie v Bratislavě jsem vytvořil vizuální identitu pro několik výstav. Janu Novákovi a Jaromírovi 99 jsem pomáhal na svět novému komiksu o bratrech Mašínech – Zatím dobrý, který vyšel v nakladatelství Paseka / Argo. Byla pro mě velká čest podílet se na skvělé knize, která se aktuálně drží mezi dvaceti nejprodávanějšími tituly.

Moji výstavu o Frýdku-Místku zahajoval Jiří Siostrzonek a kurátor David Macháč. Vernisáž se těšila hojné účasti a popíjelo se dlouho do noci. Davidovi jsem oplatil jeho zahájení a spolu s ředitelem Národního divadla moravskoslezského Jiřím Nekvasilem jsem v listopadu uvedl jeho Zahrádkáře. Samozřejmě jsem nezapomněl na krásné výlety do podzimní krajiny. Ale o tom zas někdy příště.